Český jazyk a literatura
Ray Bradbury - Marťanská kronika
Jedno z nejvýznamnějších poválečných děl vědeckofantastické literatury. Soubor 26 povídek spojených v celek tím, že se odehrávají na Rudé planetě a zobrazují střet dvou kultur. Popisují události od ledna 1999, kdy odstartovaly první rakety na Mars, až do roku 2026.
Dílo líčí události od prvních nezdařených kontaktů s Marťany, zamoření Marsu lidskými choroboplodnými zárodky, přenášení všech lidských neduhů na Rudou planetu, až k smutnému a přesto velice pozitivnímu konci, kterým provází povídka Výlet na milión let. Některé povídky ukazují neúspěchy prvních expedic (Ylla, Pozemšťani) a postupné zalidňování Marsu už třetí expedicí (Třetí expedice). Kolonizátoři s sebou přinášejí své pozemské vlastnosti, touhu po seberealizaci (Zelené ráno), po zbohatnutí (Mrtvá sezóna), svou samotu (Stáří). Pozvolnou civilizací se život na Marsu stále více přibližuje životu na Zemi, a to i v negativním ohledu (Usher II s motivem E.A.Poea). Po vypuknutí pozemské atomové války (Brašnářství, Pozorovatelé) se Mars vylidňuje. Absurdní situaci (původní obyvatelstvo zničeno kolonizátory, a ti nakonec planetu opouštějí) podtrhuje osamělost těch několika lidí, kteří zůstali (Mlčící města, Dlouhá léta), i věcí, které jim měli sloužit (Přijdou vlahé deště). Nově příchozí, vyhnaní ze Země válkou (Výlet na milión let), získávají - a v tom je vyústění Marťanské kroniky optimistické - i etičtější vztah k novému domovu, místu, jež jim umožňuje žít lidštěji než na Zemi.
